Coursing

K tomuto sportu jsem přišla jak se říká ‚, jako slepý k houslím‘‘. To jednou Lucka řekla na cvičáku v Ostravě, že se koná v Ostravě coursing a že je to kousek jestli bychom nešli. Naše banda je pro každou srandu, tak jsme se rozhodli, že se zúčastníme.

Bylo úžasně, bombově prostě skvěle. Složení naší tlupy bylo zastoupeno mnou, Emmičkou a Betkou, dále s námi byla Lucka s ausíkama, Denča s Bublinkou, Rasťákem a Zdeňkem, Míša s Korfíkem a Míša s Labíkama a Alešem. Tentokráte jsme jeli bez tety Adélkové, protože ji schvátila viróza.

V pátek večer jsem ještě myslela, že nakonec nikam neodjedu, všichni v mém okolí byli překvapeni, že napadl sníh a nikdo nebyl připraven a neměl přezuto. Nakonec jsem jela na letních pneu.

V 8 ráno jsem dorazila na cvičák do Zábřehu, kde jsme se všichni sešli pokračovali dále. Na místě jsme všechny psiska vypustily a poté se šli nahlásit. Přihlášených se sešlo opravdu mnoho. Naše smečka šla až poslední, protože jsme byli nejpočetnější skupina.

První běh jsem myslela, že poběží spíše Emma než Betka, ale bylo tomu jinak. Emmičce se nezdála vzdálenost kterou by měla bez Betky nebo mě běžet, tak se vracela. Za to Betka předvedla, že i ve svých skoro desíti letech je ve výborné kondici a běžela jako o závod.

Celý den jsem si moc užila, psiska se vyřádily a tím byl úkol splněn.

Za fotky děkuji Petře Malochové, že i když se nemohla zúčastnit se svými pejsky tak nám alespoň zapůjčila foťák, aby se mohla doma v teple podívat jak to probíhalo.